Zase byla do mých závodů navezená celá rodina. Aby měl kdo hlídat Jiříka a aby nás měl kdo přivést a odvést na místo určení. Letos se konalo Mistrovství světa agilit v italské Bologni, takže pořádný kus cesty.

Na hotelu jsme se všichni z reprezentace sešli už ve středu a druhý den to začalo… přejímka, trénink a první běhy družstev large. Naši čeští large si po prvním kole (jumping) vyběhali strategické 8. místo.

V pátek byl den D pro nás smolíky, protože nás čekala obě kola soutěže družstev small. První se běžel tradičně jumping. Parkur byl moc hezký a ne příliš těžký, takže ve výsledcích se opravdu hrálo na čas. Moje družstvo, ve složení Olga Edrová, Adéla Havlíková, Martina Konečná a já, zaběhlo slušně, což nás vyneslo na 6. místo. Ještě před naším během se odehrála první bitva našich médiových kolegyň. Holky nenechaly nikoho na pochybách, že jsou po právu Mistryně světa 2012 a na tomto mistrovství se po prvním kole umístily na 1. místě!!

My smolíci jsme se pomalu připravovaly na naše druhé vystoupení. Parkur agility stavěl sympatický rozhodčí Sascha Grunder a já se musím přiznat, že tentokrát mi jeho dílo vůbec nesedlo. Proběhla prohlídka a pak, díky našemu 6. místu, dlouhé čekání. Pořadí v druhém kole jde podle dosažených umístění v kole prvním, jen v opačném pořadí.

Naše velká chvíle byla tady. Já jsem na start nastupovala první a do zpěvu mi nebylo. Ale povedlo se! První čistý běh pro naše české družstvo! Po mě šla Olina a pak Adéla a obě také čistě! Super! Martina se v jejím běhu diskvalifikovala, ale to nevadilo, protože do výsledků se počítají jen tři nejlepší běhy. Po nás šlo ještě pět družstev, ale ani jedno nedalo tři čisté a rychlé běhy. A proto jsme se ve druhém kole umístily na 1. místě a součet šestého a prvního místa nám dal 1. místo celkově, tedy titul Mistři světa družstev small!!!

Další den, tedy v sobotu, se kromě jednotlivců běhalo finále médií. Všichni jsme byli napnutí, jestli se našim zlatým holkám podaří udržet nervy na uzdě a dobře zaběhnout druhé kolo. Péťa Hamšíková se rozhodla, že napětí ještě zvýší a s Larou se jako první člen družstva diskla. Teď už to bylo buď všechno, nebo nic. Zbylé družstvo muselo zaběhnout čistě, bez jediného zaváhání. A daly to! Médiové holky mají prostě nervy ze železa. Díky nim měla Česká republika další velkou zlatou medaili!

Až do nedělního odpoledne byla nádherná podívaná v podobě špičkových výkonů jednotlivců. Naši se rozhodně neztratili, ale bohužel nikomu se na bednu dosáhnout již nepodařilo. Ačkoliv někteří byli velmi, ale velmi blízko. Kateřina Malačková se umístila na nádherném 4. místě.

Musím poděkovat mým rodičům, manželovi Jirkovi, sestře Romče i synovi Jiříkovi, že za mnou vždy stojí a drží palce. Také děkuji Míše Caldové a Stanislavu Maškovi za to, co všechno pro nás reprezentanty zařizují a dělají. Moc díky a doufám, že se zase na nějaké to MS podívám, ať už jako závodník, nebo divák.



[frame]

GALERIE

[/frame]